2015 - Hořící Kalmanach

15.04.2022

Mé kresby se objevili v Kalmanach 2014/2015 KAL ( Kruh autorů Liberecka), jako doprovodné ilustrace k povídce od Pavla Brycze "Vrba", ilustrace ke druhé kapitole z novely "Slunce zapadá až ráno" od Ireny Eliášové  a zároveň můj krátký fotopříběh s přesahem do kresebného projektu "Z popela, který doprovází překlad textu "Horské lesy" od Gustava Leutelta.

Kresba z projektu "Rohydětství" k textu od Ireny Eliášové
Kresba z projektu "Rohydětství" k textu od Ireny Eliášové

Příběh hořícího srdce, jako součást textu od Gustava Leutelta a zároveň kresebný projekt na výstavní projekt "Z popela".

Když jsem se roku 2012 vrátila do Jablonce nad Nisou, jedna z věcí, která mne tu těšila stejně, jako v mém dětství byly návštěvy lesů. Celkem rychle jsem našla skupinu lidí, která se starala o místní studánky, kde jsme se scházeli ke společnému zpívání a hraní na různé hudební nástroje. Kolem studánek jsme uklízeli a často jsme tam zanechávali obrazce z šišek, větví atd. Jedno z nejvýraznějších míst tohoto typu byla studánka v lese nad jabloneckým stadionem, kde vzniklo velké srdce (viz. fotka v Kalmanachu),

které se průběžně udržovalo a doplňovalo. Studánka také byla jednoduše zastřešená a vedla k ní dřevěná lávka. Okolí bylo udržované a pod přístřeškem byly ukryty svaté obrázky, amulety a hrníčky pro občasné kolemjdoucí.

Osobně jsem jezdívala i tam pro vodu. V den mých narozenin jsem tam šla též a už z dálky jsem viděla, že hoří. V té době jsem sebou pořád nosila malý foťák. Fotky, které jsou pořízeny, jsou autentické a jejich rozklepanost dokazuje můj šok z toho, co jsem viděla a neschopnost se zbavit třesu při focení. Na velké srdce ze šišek a květin byla naházená vyrvaná stříška od studánky a kompletně hořela. Oheň musel vzniknout krátce před tím, než jsem přišla na místo. Zavolaní hasiči oheň uhasili.

Když jsem přišla domů, čekalo mne tam čokoládové srdce k narozeninám. Ten večer jsem byla kompletně vyčerpaná a prázdná.

Ke studánce jsem se v zápětí vrátila a našla jsem Míru, který už to tam uklízel a z toho, co zbylo, urovnal trojúhelník. Vzala jsem si pár černých uhlíků do krabičky a pomocí nich vytvořila triptych pro výstavu "Z popela, která se v tu dobu měla konat v Liberci.

Příběh ohně tak pro mne začal sice v roce 2014, ale dál pokračoval v roce 2015, kdy jsem porodila svou druhou dceru. Ten následující příběh nevím, kdy budu mít sílu vypovědět.